Sportovní lezení na skalách do jedné délky
Pokud jsme zvládli základy lezení na stěně, vedou zpravidla naše další kroky do skal. Nejčastěji zajištěných, které se příliš neliší kvalitou jištění od umělých stěn. Terény zpravidla nevyžadují dobírání na vrcholu a závěr cesty je osazen jistícím bodem pro spuštění, nebo slanění.
Jak bylo uvedeno a vysvětleno už v úvodu, lezec v roli prvolezce v případě pádu padá až pod nejbližší jistící bod. Lezci tak hrozí určité riziko vždy a proto bychom se je měli pomocí dalších bezpečnostních prvků snížit. Základem bezpečnosti mimo umělou stěnu je používání horolezecké helmy a zejména u začátečníků kombinace sedacího a prsního úvazu, který zabrání při pádu přetočení hlavou dolů. Bohužel v praxi většina lezců začátečníků dává přednost lezeckému komfortu, před bezpečností a leze pouze v sedacím úvazu.
Při použití kominovaného úvazku máme dva možné způsoby navázání. Přímo na lano, nebo pomocí centrální „Alpské smyčky“.
obr. 1 propíchnutý vůdcovský uzel je nejvhodnějším způsobem navání na kombinaci přímo na lano
obr. 2 navázání na kombinovaný úvaz přímo na lano pomocí propíchnutého vůdcovského uzlu
obr. 3 navázání na kombinovaný úvaz pomocí „Alpské smyčky“,
A – provlečeme popruh o nosnosti min 15 kN 120 – 160 cm (podle postavy),
B – na 2/3 mezi sedacím aprsním úvazem uděláme stejnosměrný vůdcovský uzel,
C- volné konce protáhneme oky prsního úvazu,
D – volné konce svážeme stejnosměrným vůdcovským uzlem,
E – přes středový uzel se navážeme na lano pomocí dvojitého osmičkového uzlu
Podle zkušeností a stavu zajištěnosti terénu můžeme prvolezce ze země jistit přes tělo tak jako na umělé stěně nebo pokud je cesta osazena jistícím bodem na začátku, preferujeme na skalách jištění přes tento bod. Před zahájením lezení se věnujeme partnerské kontrole zaměřené na správně založenou jistící pomůcku, navázání prvolezce a zajištění volného konce lana proti projetí při spouštění.
obr. 4 jištění prvolezce na zajištěných skalách a body partnerské kontroly: A – správně oblečený sedací úvaz, navázání pomocí dvojitého osmičkového uzlu, B – poloviční lodní uzel ve fixním jistícím bodě o nosnosti 22 kN, C – uzel na volném konci
Velmi důležitá je komunikace. Vzhledem ke spouštění prvolezce zpět na zem přes vratný bod se neliší od komunikace na umělé stěně.
obr. 5 komunikace při lezení na zajištěných cestách s vratným bodem na skalách
Další nové dovednosti jsou nezbytné zejména při zakončení cesty. Pokud druholezec poleze cestu za námi na TR, nikdy nenecháváme ve vratném bodě jednu expresku, ale vždy dáme minimálně jednu zámkovou karabinu, dvě expresky stejné délky zámky proti sobě, nebo dvě karabiny s pojistkou zámku proti sobě. Správně umístěný vratný bod pro jištění TR je vždy ve dvou nezávislých jistících bodech. Nikdy bychom neměli nechávat pro TR lano přímo v borháku, nebo kruhu, protože to zpravidla vede k výraznějšímu opotřebovávání jistícího bodu a zpravidla dochází i k většímu opotřebování lana o skalní povrch. Na měkkých horninách (pískovec) není použití TR jištění přes vratný bod vhodné, protože dochází k výraznému oděru skalního povrchu a jeho destrukci.
obr. 6 řešení vratného bodu pro jištění TR, A – dvě expresky zámky proti sobě, B – nejlepší řešení vratného bodu pro TR
V případě že se cestu rozhodneme po vylezení opustit, máme opět několik možností. Zejména v populárních oblastech se můžeme setkat s tzv. „prasečími ocásky“. Po nasazení lana je možné okamžité spuštění lezce. Tyto jistící body by však nikdy neměli být bez pojištění použity pro TR, nebo jako postupové jištění!!! Nejoptimálnější řešení pro zakončení cesty jsou dva jistící body spojené řetězem a osazené fixovanou karabinou pro spuštění.
V našich oblastech je zpravidla jako horní bod jeden velký borhák nebo slaňovací kruh o nosnosti 22 kN. V tomto případě je možné pracovat při zřizování bodu pro jištění TR, nebo přípravy spuštění, nebo slanění s jedním bodem.
Pokud zakončujeme cestu v takovém bodě, můžeme se buď provázat a nechat spustit, nebo připravit slanění a slanit. Spuštění je zpravidla rychlejší a praktičtější pokud vycvakáváme cestou dolů postupová jištění. Slanění je šetrnější ke slaňovacímu bodu, skále (zejména na pískovci) i lanu.
obr. 7 převázání a spuštění ve vratném bodě, vždy nechejte lano propnuté expreskou ještě alespoň v jednom dalším jistícím bodu
A – zajistíme se pomocí další expresky, následuje lezcův povel: POVOL
B – nabereme volné jistící lano mezi sebou a expreskou a dvojitě provlékne přímo borhákem (kruhem)
C – na protažené smyčce lana se udělá vůdcovský uzel a do něhož propneme karabinu s pojistkou zámku
D – vůdcovský uzel spojíme pomocí karabiny s centrálním okem úvazku
E - odvážeme se z lana a volný konec vytáhneme ven z expresek i borháku (kruhu), následuje povel lezce: DOBER
F – sedíme v laně, vypneme volné expresky sloužící k sebezajištění, následuje povel lezce: SPOUŠTĚJ
U slanění je nezbytné věnovat pozornost několika rizikům, které může eliminovat použití techniky převázání ve vratném bodě.
- jistič zcela ruší jištění a lezec tak musí zcela bezchybně provést své sebezajištění
- lezec se odvazuje z lana, pozor na riziko ztráty lana při přípravě slanění
- slanění vždy připravujeme do fixního jistícího bodu (kruh, borhák) a nikoli do karabiny
- před odstraněním sebezajištění se lezec přesvědčí o správnosti založení slanění a také zda oba konce slaňovacího lana dosahují až na zem
obr. 8 založení slanění bez sebezajištění ve vratném bodě
A – zajistíme se pomocí odsedávací smyčky se zámkovou karabinou, následuje povel lezce: ZRUŠ, jistič ruší jištění a potvrzuje povelem: VOLNÉ
B – nabereme cca 5 – 10 m lana, zajistíme si je k sobě do úvazku a odvážeme navazovací uzel
C – volný konec začneme provlékat přímo borhákem (kruhem)
D – po protažení cca 5 – 10 m nás zastaví pojistný uzel, rozvážeme jej a pokračujeme v protahování lana
E – před založením slanění zkontrolujeme zda oba konce lan dosahují až na zem, případně lana srovnáme
F – založíme slaňovací pomůcku
G – dobereme se abychom seděli v laně, mohli volně odepnout sebezajištění a zahájit slaňování
U slanění je vždy velmi vhodné používat sebezajištění pomocí prusíkového uzlu umístěného pod jistící pomůckou. Slaňovací pomůcku umisťujeme do oka na odsedávací smyčce, které je zhruba v 1/3 délky smyčky od sedacího úvazu. V průběhu slanění si hlavní karabinu odsedávací smyčky odkládáme do centrálního oka (nad závěs odsedávací smyčky), pokud ji umístíme na materiálové poutko můžeme ho při manipulaci v průběhu slanění odtrhnout. Zajišťovací prusík (nejvhodnější Francouzský) do centrálního oka úvazu (pod závěs odsedávací smyčky.
obr. 9 slanění se sebezajištěním a zajištění volných konců uzlem připnutým k úvazku
Pokud je jistící bod až na vrcholu nad hranou stěny, nikdy se nenecháváme spouštět lanem přes hranu, ale zřídíme jistící stanoviště a dobereme druholezce k sobě na vrchol. Po té společně slaníme ze slaňovacího bodu pod hranou stěny nebo sestoupíme sestupovou cestou. Pro uspořádání jištění druholezce ve stanovišti na vrcholu máme celkem tři možné způsoby. Jistící stanoviště můžeme zřídit v jednom bodě pouze pokud jeho nosnost přesahuje 22 kN (certifikovaný nýt, borhák, kruh).
obr. 11 možnosti dobírání druholezce na vrcholu Přímá metoda bez jistícího stanoviště je znázorněna na skice A, při zatížení lana lezcem nese zatížení skalní hrot, zatížení lana v rukou jističe je sníženo o tření lana přes povrch hrotu.
Polopřímá metoda s jistícím stanovištěm je znázorněna na skice B, lezec je zajištěn ke skalnímu hrotu, ale zatížení lana lezcem je přenášeno do jistícího stanoviště až prostřednictvím zatížení těla jističe. Jistič může za nepříznivých okolností nést až plné zatížení lezce. Zatížení lana v rukou jističe je sníženo třením lana v jistící pomůcce.
Přímá metoda s jistícím stanovištěm je znázorněna na skice C. Kolem skalního hrotu je vytvořeno jistící stanoviště do něhož je propnuta jistící pomůcka. Váha lezce je směřována přímo na skalní hrot, zatížení rukou jističe je sníženo zajišťovací pomůckou. Jistič je nezávislý na zatížení lana.
Pro dobrání na vrcholu preferujeme dva základní způsoby, které vycházejí z techniky přímého jištění s jistícím stanovištěm. Prvním způsobem je tzv. „přímá metoda jistícího stanoviště“. Jistící bod je v dosahu hrany stěny a při zajištění pomocí odsedávací smyčky v tomto bodě máme přehled o tom co se děje ve stěně pod námi. Jistící pomůcka je umístěna přímo v jistícím bodě zcela nezávisle na sebezajištění jističe.
obr. 12 „přímá metoda jištění“ na vrcholu
Pokud se jistící bod nachází dále od hrany stěny (mimo dosah odsedávací smyčky) je výhodné využití metody „mimoúrovňového jistícího stanoviště“. Zde máme dvě základní řešení. První je jednodušší, ale po umístění sebejistícího lodního uzlu v jistícím bodě náročnější měnit délku sebezajištění (obr 12). Druhý způsob využívá v jistícím bodě umístění polovičního lodního uzlu a umožňuje tak přesné vyladění délky sebezajištění podle potřeby (obr 13).
obr. 13 „mimoúrovňové jištění“ pevné
obr. 14 "mimoúrovňové jištění s možností úpravy délky sebezajištění“
Při dobírání na vrcholu je velmi důležitá kominikace. Současně je potřeba si uvědomit, že nemusíme být na skalách sami a proto by komunikace měla být stručná a zejména adresná. Tedy spolu s povelem oslovujte svého spolulezce i jménem.
obr. 15 komunikace při dobírání spolulezce z vrcholu
