V poslední době velmi populární forma lezení, kdy řada původně tradicionalistických směrů byla přenýtována a dojištěna fixními jistícími prostředky. Jedná se o lezení které je určitým mezistupňem mezi sportovním lezením a lezením v horách, nebo delších cestách s tradičním jištěním.
Asi první odlišností proti sportovnímu jednodélkovému lezení je používání dvou lan, nejlépe dvojčat. Zejména pro snadnou manipulaci při cvakání nýtů (shodná s plným lanem), nízké váze a současně výhodám dvou lan. Tedy menší pravděpodobnosti přeseknutí lana při pádu přes hranu a zejména možnost slanění na plnou délku lan. Optimální délkou lan je 60 m.
obr. 1 druhy lan, způsob propínání jistících bodů a jejich značky, A – plné lano, B – dvojče, C – půlky
|
obr. 2 vedení jednotlivých typů dynamických lan při výstupu
|
Na dvojčata a poloviční lana se navazujeme vždy na jeden a pak na druhý pramen zvlášť, vhodné je použití kombinovaného úvazku.
obr. 3 A - navázání na dvě lana na sedací úvaz, B - navázání na dvě lana na kombinovaný úvaz
|
Další odlišnost spočívá v komunikaci, která musí být ještě přesnější než u sportovního lezení neboť oba partneři se nacházejí ve stěně. Velmi důležité je hlášení o volném lanu od jističe, zpravidla prvolezci hlásíme polovinu lanové délky a poté 5 m od konce. U zajištěných vícedélkových cest jsou délky jednotlivých lezeckých délek zpravidla zaznačeny v nákresu a zpravidla nepřesahují 50 m.
obr. 4 komunikace při vícedélkovém lezení
|
Jistící stanoviště jsou osazena většinou dvěma borháky, nebo nýty. Pro snadnější manipulaci na jistících stanovištích používáme odsedávací smyčku, která slouží především pro rychlé zajištění na stanovišti, nebo při slaňování.
obr. 5 "Daisychain" nejvhodnější řešení odsedávací smyčky
|
Po dolezení na jistící stanoviště propneme odsedávací smyčku, nýty spojíme a vyvážeme vůdcovský uzel (obr 46) , který vytvoří cenrální oko stanoviště. Přes toto oko budeme provádět veškeré další manipulace včetně svého nezávislého zajištění lanem a založení jistící pomůcky pro dobrání druholezce, nebo jistění prvolezce.
obr. 6 Základní vyvázání jistícího stanoviště se dvěma fixními body
|
U vyvazování jistícího stanoviště pomocí vůdcovského uzlu musíme dbát zejména na úhel, který svírají závěsy bodů na tah dolů. Optimální úhel je do 60 stupňů. Každý z bodů nese cca 50% zatížení. Při 90 stupních se začíná zatížení každého z bodů rovnat celkovému zatížení. Pokud je úhel větší než 120 stupňů nebo body zatížíme obvodově (silový trojúhelník) zatížení jednotlivých bodů může výrazně překročit původní zatížení stanoviště.
obr. 7 úhly závěsu smyček jistícího stanoviště
|
Dalším možným způsobem vyvázání jistícího stanoviště ze dvou fixních jistících bodů je využití dvojité dračí smyčky, tzv. „vůdcovský štand“. Výhodou tohoto systému je zejména menší rozdíl mezi nejnižším místem závěsu stanoviště a nejvyšším v případě pádu prvolezce (obr. 49) v prostoru další délky spojeného s tahem stanoviště směrem vzhůru. Sebezajištění jističe je také umístěno nezávisle na „centrálním oku“ stanoviště a jistič tak není pádem prvolezce ani v nejmenším ovlivněn (obr. 48).
obr. 8 uspořádání jistícího stanoviště pomocí dvojité dračí smyčky
|
obr. 9 výškový rozdíl nejnižšího a nejvyššího místa stanoviště na dvou fixních jistících bodech ve vzdálenosti 0,8 m při vývazu vůdcovským uzlem (A) a při použití Dvojité Dračí smyčky s preferencí jednoho bodu (B)
|
Bohužel obvzvláště v našich krajích je i ve vícedélkových cestách poměrně oblíbeným zvykem stanoviště na jednom fixním bodě. V některých oblastech je stále bohužel jako jistící bod na stanovišti pouze jeden borhák nebo nýt. Pokud tento jistící bod má certifikovanou nosnost 22 kN nemusíme se obávat použít k jištění pouze tento jeden bod. Na pískovci je jištění v jednom kruhu samozřejmostí, standartní nosnost pískovcového kruhu však přesahu 40 kN.
obr. 10 jistící stanoviště v plaketě nýtu, umístění sebezajištění i jistící pomůcky do textilního oka z trojnásobně provlečené smyčky dynema eliminuje riziko vzájemného páčení a lámání karabin
|
obr. 11 uspořáání jistícího staniště v borháku pomocí lodního uzlu, výhodou jsou dvě samostatné oka – jedno pro jistící pomůcku a druhé pro sebezajištění jističe
|
obr. 12 uspořádání jistícího stanoviště v kruhu, sebezajištění je umístěno přímo do kruhu, jistící pomůcka do trojitě provlečené smyčky dynema, textilní oko eliminuje riziko lámání karabiny jistící pomůcky
|
Dobírané lano skládáme volně na krátko přes odsedávací smyčku, umožní nám to jeho bezproblémové odvíjení do další délky.
Druholezec se po příchodu na stanoviště zajistí odsedávací smyčkou, přebere si materiál a pokud jistíme pomocí HMS přímo začne odlézat. Pokud jisíme některou z univerzálních jistících pomůcek (vhodnější při práci s dvojitým lanem) je nezbytná úprava jištění (obr 13 a 14).
obr. 13 založení ATC Guide v blokačním režimu dobírání druholezce
|
obr. 14 jistící pomůcka ATC Guide založená do stanoviště pro jištění prvolezce
|
Samostatnou kapitolou je sestup. Nejčastěji je prováděn slaněním cestou výstupu, která má jistící stanoviště pro slanění uzpůsobena. Slanění provádíme vždy se sebe jištěním pomocí prusíku pod slaňovacím prostředkem. (obr.22)). Konce lana zajištujeme buď pojistným uzlem, nebo v případě možnosti ztráty kontroly (zfouknutí konců větrem stranou a jejich zaseknutí) jejich připnutím na úvazek. Připnutím konců lana na úvazek máme stálou kontrolu délky zbývajícího lana a vylučujeme tak možnost „vyjetí“ z lan. Po dosažení spodního jistícího stanoviště se zajistíme odsedávací smyčkou a uvolníme lano pro spolulezce. Slaňovací pomůcku odstraníme z lana, prusik necháváme na laně až do příchodu spolulezce, lana tak máme stále pod kontrolou a spolulezec nemůže přejet stanoviště. Následně lana stáhneme a připravíme pro další slanění.
obr. 15 slanění se sebezajištěním a zajištění volných konců uzlem připnutým k úvazku
|
V případě, že je slaňovací oko (kruh, borhák, karabina) kolmo ke skále je stranové navlečení lana lhostejné. V případě, že je toto oko položeno na skále naplocho umisťujeme lano, za které budeme stahovat vždy mezi skálu a slaňovací bod (obr 54).
obr. 16 svázání lan pro slanění stejnosměrným vůdcovským uzlem a provlečení lan slaňovacím okem ležícím na plocho na skále
|
Specifickou situací je lezení ve tříčlenném družstvu. V tomto případě mámě dvě možnosti organizace lezeckého družstva. První je organizace paralelního systému kdy druholezci lezou současně každý na jednom laně. Nejvhodnější jsou pro tento styl poloviční lana. Pro jištění požíváme vždy jistící pomůcku umožňující nezávislé vedení obou lana a autoblokovací systém (reverso, magic plate, PIU). Výhodou je rychlost postupu, nevýhodou případně složité střídání vedení, které se neobejde bez převazování.
obr. 17 paralelní vedení tříčlenného družstva
|
Druhou možností je sériové lezení U lehčích cest používáme plnou délku lana, kdy spolulezci lezou současně cca 3 m od sebe na konci lana. U těžších cest pak většinou lezeme maximálně poloviční lanové délky a spolulezci lezou na středu a na konci lana, nejprve jeden a pak druhý. Tento druhý způsob je častý zejména na pískovci. Pro tento styl lezení ve trojici používáme plné lano, nebo dvojčata. Jako jistící pomůcku doporučujeme používat výhradně pomůcku s blokační funkcí při dobírání druholezce.
obr.18 sériové vedení výstupu tříčlenného družstva
|
