Možná by tento drobný článek stálo za to nadepsat spíše - záhada posledních metrů odhalena.
Nemám rád zavěšené pytle, takže když v neděli večer přijel Lukin do Chamonix, podívali jsme se na předpověď, bylo jasné kam půjdeme.
Nejprve si dáme něco ve spodní stěně. Piolova Le Ticket... byla skutečně lahůdková, pak rychlý přeběh pod horní stěnu a znovu Rebufat. Tentokrát jsem na klíčovou délku patřičně nažhavená a nehodlám pustit volný přelez lacino. Smyčka, kterou Radek při našem lezení minulý týden nevybral docela hodně pomáhá a tak po chvíli cvakám i jedinou erární skobu a minule technicky lezené místo je vyřešené. Teď je otázkou co vršek.
Nakonec rešíme briskně i ten. Od nýtu s mailonkou není třeba lézt rovně nahoru pře vyšroubovaný nýt, ale je potřeba slézt po příčné prasklině deset metrů doleva dolů a za hranou už je poměrně pohodová spára, kterou se doleze na vrchol.
Holt dnes už "modří vědí".
 Běh v plotnách a spárách spodní stěny Peigne |
 Lukin na vrcholu Aig. du Peigne |
 Lukin v první těžké délce cesty Le Ticket, Le Carre... VII+ |
 poslední délka pod vrcholem |
 poslední délka pod vrcholem |
 Pytel svěšen, "Veni, Vidi, Vici" |
 Slanění z vrcholu na sestup |
 Už čistě tradiční Rebufatova cesta v horní stěně Aig. du Peigne, spáry, spáry a na cca 200 m čtyři skoby a jeden nýt |
