Ráno nemusíme spěchat. Takže snídaně na pohodu o půl sedmé a už si šlapeme z kopce na nástup. Aleš sice lezl na stěně i na skalách, ale ještě nikdy vícedélkovou cestu a nad to v horách.
Na hřebeni Žabího koně mám pocit, že už znám každý chyt, každý stup zpaměti, ale přes to si každý krok této jedinečné túry vychutnávám jako bych ji lezl poprvé. Výhledy na Morske oko a Czarny staw, hřeben Bašt, turisty jako barevné korálky stoupající po niti cest na Rysy. Když jsme po deváté na vrcholu, skoro je mi líto, že je tato cesta tak "krátká".
Sbíháme dolů na Popradské a autem do Smokovce. Po obědě nás čeká pouze vyjet lanovkou na Hrebienok a zhruba hodinka šlapání na Zamku.
|
 Aleš na vrcholu Žabího koně |
 Bašty a Žabí plesa |
 Bašty a Žabí plesa |
 Hřeben Bašt od chaty pod Rysmi |
 Raní výhled od chaty |
 v prostřední části hřebene |
 výhled na Czarny staw a Morskie oko |
 výhled na Czarny staw a Morskie oko |
 Žabí koň |
 Žabí Koň a Mengusovská dolina |
 Žabí kůň od Žabích ples |
 Začátek hřebene |
 Zoban na vrcholu Žabího koně |
