Tak jsme letos zase jednou vymazlili super termín. V pondělí pokračující sněžení, silný vítr a špatná předpověď. Prostě klasické zahájení horoškoly.
Na úterý jsme domluvení s Viktorem na vynášce na chatu, ale i Viktor s ohledem na aktuální počasí vynášku stornuje. Takže po chvíli telefonování a zjišťování podmínek padá rozhodnutí na Slovenský ráj, Suchá Belá.
V Ráji super podmínka, všichni si vylezli pět až šest ledů, někdo i víc. Všichni nováčci dali nejlehčí led na prvním a někteří si dali ledem do nosu, přesněji čela tak, že přišla ke slovu i lékárna.
 Ledy ve Slovenském ráji |
 Ledy ve Slovenském ráji |
Ve středu jdeme konečně nahoru. Pro některé první pohyby na skialpech, pod Wachterkou kopnutý výukový klouzavý blok a zejména jeho vysvětlení k tomu co lze vidět očima bez hrábnutí do sněhu a za stále dobrého, nicméně nepatrně se zhoršujícího počasí na chatu pod Rysmi. Bohužel nad chatou není moc vidět, sníh ještě nesesedl a tak si pro tentokrát necháváme vrchol Rysů ujít. Přeci jen jedna lavina a vyhrábávání zasypaných stačí pod Váhou jednou týdně (limit byl vyčerpán už v neděli). Ve sjezdu byl sníh proměnlivý, ale ještě se našlo i celkem dost prašánku.
 Cestou na Žabí plesa |
 Klouzavý bloh a hranatozrný sníh ve spodních vrstvách |
 Klouzavý blok |
 Krásné počasí a epesní podmínka |
 Na konci fixů cestou na chatu pod Rysmi |
Ve čtvrtek jsme vyrazili na Patriu a případně po hřebínku až na Malou Baštu. Nakonec zůstalo jen u Patrie, ale lyžovačka, výhledy, prostě veliká krása.
Jinak tento den byl pozoruhodný také setkáním se zeleným mužíčkem na turistickém chodníku směrem na Trigan. Jsou to poměrně zvláštní tvorové na pozdrav a otázku kam jde odpovídá bez pozdravu že je veřejný činitel a že skialpinismus je zakázaný. Na odpověď, že my jdeme na nástup horolezecké túry a navíc se jedná o výuku, tedy neporušujeme pravidla TANAPu obratem povídá cosi, že stačí iba jediný telefonát, ale už nedodá komu. Na dotaz, kde byl 27. září, kdy turisti delali v doline megabordel zkracováním chodníků a odhazováním odpadků a Tanapák žádný, odpovídá, že to přeci dělají skialpinisti a navíc je dolina zavřená. Tak snad více asi no comment....
 Český štít, Vysoká a Dračí štít |
 Cestou na Patriu |
 Honza při lyžování s Patrie |
 Koprovský štít z Mengusovské doliny |
 Lyžba s Patrie |
 Malá Bašta a Mengusovská dolina z Patrie |
 Mengusovská dolina |
 Mengusovská dolina a Zlomiska z Patrie |
 Na vrcholu Patrie |
 Patria |
 Petr při lyžování s Patrie |
 Podvečerní pohoda |
 Rysy a Vysoká z Patrie |
 Soliskový hřeben z Patrie |
 Z přítomnosti horolezců na skialpinistických lyžích zcela vystresovaný kamzík |
 Zlomiska z úbočí Patrie |
V pátek bylo na pořadu dne lezení. Cíl "Cima Imbecilla", neboli Zlomisková veža. Lezení do IV ve východní stěně, prostoupeny dvě linie a na sestupu výuka zrychleného sestupu po zadku.
 cestou pod Zlomiskovou vežu |
 Ganky |
 Honza v levé cestě východní stěnou Zlomiskové veže, KG655C |
 Hřeben Bašt ze Zlomisk |
 Na prvním prahu Zlomisk |
 Na vrcholu Zlomiskové veže |
 Zlomiska - Zlomisková veža, Vysoká, Ganky, Rumanov štít, Zlobivá, Železná brána |
 Zlomisková veža, východní stěna |
 Zlomisková veža, východní stěna, zamalované výstupy podle Kroutil/Gelner |
V sobotu asi nejkrásnější den týdne. Zlomiskovou dolinou na Dračí sedlo, pod centrálním žlabem zanechané skialpy a už se lezlo po jižním žebru až na vrchol. Tatry jako na dlani, od Kriváně až po Jahňací štít. Prostě velkolepá závěrečná túra v alpských podmínkách. Ze sedla jsme do žlebu jedna délka slanění a pak po zadku až k lyžím. V dolině pěkný měký firn, sluníčko, pohoda.
 Cestou do Dračího sedla |
 Dračí hlava |
 Gerlach |
 Kriváň |
 Lezení na jižním pilíři Vysoké KG630 |
 Na vrcholu Vysoké |
 Na vrcholu Vysoké |
 Panorama Tater z Vysoké na východ |
 Panorama Tater z Vysoké na západ |
 Pod Dračím sedlem |
 Poslední metry nástupu |
 Východní vrchol Vysoké |
 Vysoká , zamalovaná linie výstupu jižním pilířem, Kroutil Gelner 630 |
V neděli ráno poprchalo a bylo dost teplo. Nakonec se po zabalení věcí rozhodujeme vyrazit do doliny. Z původního plánu v podobě Volího chrbátu nakonec zůstávají jen Žabáky a když se nám nakonec podaří poslat malou základovou lavinku i ze svahu Wachterky, jenom to potvrzuje, že bude lepší odjet domů.
Nicméně i pře nepříznivou předpověď velmi vydařený kurz a tedy znovu potvrzení hesla, že "jediný špatný výlet je ten, na který jsem neodjel".
 Lavina na žabím plese při pohledu z Vysoké |
 Lavinou prolomené Malé Žabí pleso |
 Malá základovka uvolněná lyžování ve svahu Wachterky |
 Pod Žabáky |