25.7.2011 Gran Paradiso

Útěk za lepším počasím se vydařil. Na Paradisu podminka zcela ideální. V neděli jsme našlapali na chatu a v pondělí za mírného chladu vrchol.

Nedělní průjezd tunelem do Courmayeru bez problémů a za tunelem aspoň konečně neprší. Do Pontu je z Chamonix zhruba hodina a čtvrt klidné jízdy.

Na chatu dorážíme krátce po poledni a tak se potkáváme s těmi, kdo dali vrchol. Stopa v pohodě jen hrozná kosa. Laďa s Alenou jdou odpočívat a já jsem se šel podívat jak to vypadá se stopou, nakonec otáčím až ve 3500 m.

Ráno jdeme v suti jako jedni z mála správnou cestou a tak se poměrně rychle ocitáme ze zadních pozic mezi prvními skupinami. Od nějakých 3600 je docela chladno, od 3900 dost nehorázně chladno. Při chůzi to nevadí, ale dopravní zácpa na hřebeni pod vrcholem je za této podmínky celkem nepříjemná. Po vrcholové fotce a seběhu cca 200 m pod vrchol trávím minimálně deset minut rozmražováním.

Pak už to bylo až dolů pohoda. Pěkný vrchol, dobré výhledy na Blanc, Matterhorn, Rosu a super chata. Prostě prima aklimatizační vrchol na další túry v masivu Blancu.

Cestou na chatu	První výhledy na kopce	Chata Vittorio Emanuelle
Ciarforon a La Tresenta	Výhledy z odpolední procházky	Na nejvyšším bodu odpolední procházky
Odpolední procházka	Ciaforon a jezírko u chaty	Chata Vittorio Emanuelle
Večerní výhledy od chaty	Večerní výhled na Ciaforon	Mont Blanc
Večerní pohoda	Na Blancu první slunko u nas se ochlazuje	Poslední strmý úsek ledovce
Vrchol na obzoru	Zima, zima, zima	Konešně vrchol a rychle dolů, upravenými slovy klasika "Do Prahy, do Podolí, do lékárny, do prdele to je mi zima..."
Už v pohodě vychutnáváme výhledy a pohodový sestup	Blanc	Oblíky pod ledovcem
Na chatu už jen pár metrů, přes šutroviště....	Místní kozy	La Tresenta, jeden z dalších možných cílů?