7. - 9.4.2012 Velikonoční Tatry

Předpověď počasí je alchymie. Ve čtvrtek večer zakončuji rozhodávání vyjádřením klasika: "Jediný špatný výlet je ten na který jsem neodjel". Volba padá na Tatry a nakonec se ukázalo, že to bylo více než dobře.

V sobotu ráno vyrážíme z Popradského a je plech. Pro Broňu je to už druhý pokus o přechod Tater, Radek zkouší poprvé. Až na ladové pleso jdeme na pásech, pak lyže na záda a na mačkách do Železné brány. Závěr trochu boj v bořící se krustě, ale nakonec se zadařilo. Kluky spouštím jednu délku, pak lyžuju za nimi. Sjezd je hodně tvrdý, po prašánku ani stopa. Na spádech raději ještě jednou spouším, přeci jen, tady spadnout by nebylo úplně ideální.

Litvorová dolina je na sluníčku a tak pohodově stoupáme. Sníh je úplně divně rozložený, je ho dost, ale některá místa jsou větrem úplně vyfoukaná, například žlab pod Zmrzlým kotlem. Do Prielomu jdeme až skoro nahoru na pásech a na mačkách docházíme posledních pár metrů. Sjezd na Zbojničku a máme pro dnešek splněno.

Přes noc posněžovalo a ráno je to taková všehochuť se silným větrem. Rozhodujeme se to zkusit, ale nakonec pod Priečným sedlem vítězí alternativa sjezdu do Velké Studené, přejezd na Štrbské a po cestě na Popradské Patria. Priečne sedlo a Banky si necháme na jindy.

Na Patrii je super sníh, jsme za větrem, prostě pohodové nedělní odpoledne. Na hlavním hřebeni se ale čerti žení.

V pondělí ráno je oproti původní předpovědi zase plech a tak vyrážíme na Končistou. Nad Lúčnym sedlem přestává i foukat a sníh v cetrálním žlabu je typu prachového, tedy bude super lyžba. V horní části je trochu tvrdo, ale každým obloukem níž je sníh lepší a lepší. V atmosféře žlebu Končisté opravdu jedinečný zážitek.

Dole dáváme mačky a po betonu stoupáme na Tupou. Tentokrát vynecháváme sjezd až do kosovky a traverzujeme na Ostrvu, kde sice musíme kousek sejít, ale pak už jde klouzat až na chatu.

Prostě opět potvrzení , že jediný špatný výlet je ten na který jsem neodjel.