11. - 12.7.2012 Splněný sen - Matterhorn nordwand

V roce 1931 přijeli do Zermattu na kolech dva němečtí mladíci. Franz a Toni Smidtovi. Za svůj smělý prvovýstup severní stěnou Matterhornu obdrželi zlaté olympijské medaile v roce 1932 v Los Angeles. My jsme se vydali v jejich stopách a má poklona jejich směléme výkonu je po včerejšku ještě hlubší.

Ve středu ráno, řešíme co s dalším programem. Na OHM pak dostávám hlášku, že podle jednoho ze švýcarských vůdců by mohla být podmínka v severce Matterhornu. jeden s cílů o němž jsem ráno nad webkamerou uvažoval. Jenže ve třech to není úplně ideální cíl a my hledáme cíl pro trojku. Stoupa se nadchnul a velký dík patří Mirovi, který nám džetlmensky ponechal možnost výstupu ve dvojce.

Rychlé balení a půl jedenácté odrážíme se Stoupou směr Zermatt. Vláček, lanovka a výstup na chatu. Rozhodně rychlejší a pohodlnější než přístup bratrů Schmidtových, ale taky výrazně dražší.

Po čtvré ještě rychle jdeme najít nástup do stěny a obhlédnout podmínky. Sníh je mokrý, ale pokud to zmrzne mělo by být vše o.k. Pod stěnou studujeme orientačně nejnáročnější část, tedy jak se trefit do začítku rampy uprostřed stěny. Snad to půjde.

Vzhledem k lehkému sněžení se rozhodujeme spát na chatě. Přeci jen vyrážet z vlhkého bivaku je výrazně horší, než start z chaty. Chatař je na náš plán skeptický a myslí si něco o čsekách bláznech. No jsme rádi, že máme střechu nad hlavou a hned po večeři jdeme na kutě.

1:00 budík

2:00 vše oblečeno, vypito a snězeno - start

3:00 přelézáme okrajovku na začátku stěny

Ledové pole je nekonečné a stále směřuje doleva. Pořád se tlačím doprava a přesto nakonec musíme traverzovat asi 100 metrů do posledního ledového pole pod rampou. Když cvakám první skoby v rampě, můžu zhasnout čelovku.

Stále lezeme současně, místy s průběžným jištěním, místy bez. V této stěně znamená bezpečí jediné kritérium - rychlost. I tak máme proti Ulimu decentní zpořdění :-).

Lezení v rampě je stále kolem 65°- max. 80°a místy kolem M3/4 v glazurách, které perfektně drží. Po sto metrech mi dochází materiál a střídá Stoupa. U úniku na rameno Hornli dobírá, počasí drží, takže znovu doprava po klíčový závěr rampy. Pod ním bohužel asi míjíme nejjednodušší exit doprava a střídáme na začátku vytláčející lávky. Množství skob dává tušit, že asi nejsme jediní, kdo si trochu naběhnul.

Na několik kroků jdou v rozlámané skále rukavice dolů, pak znovu zbraně v krátkém úseku kolem M5 a už znovu běh. Pod ubitým sněhem je cítit skálu, ale zhruba 5 - 10 cm silná vrstva perfektně drží. Cca 100 m pod vrcholem je ve stěně nafoukáno a tak uhýbáme logicky doprava na Zmutský hřeben.

10:15 vrchol, směs radosti z výstupu, nádherných výhledů, které si bohužel nefotíme, neboť zamrzli baterky ve foťáku už v půlce stěny a hlavně obavy ze sestupu. Na rozdíl od Stoupy vím do čeho jdeme.

Podmínky na prd, slunkem rozměklý sníh na skále. Pod vrcholem potkáváme ještě jedno vystupující družstvo kluků z Jihlavy, snad stihly sestoupit aspoň na Solvayku.

Na Solvay jsme po dvanácté. Družstva sestupující normálkou jsou ve slaňácích pod chatou. Vaříme na Jetboilu čtyři litry vody, které v nás mizí a těsno po půl druhé odpočatí  pokračujeme.

Tři rychlá slanění po 30 m a už zkracujeme lano a sbíháme. postupně předbíháme většinu sestupujících. Mačky jdou dolů až pod třetím kuloárem.

Na chatě jsme před čtvrtou k velkému překvapení chataře a blahopřání některých přítomných vůdců.

16:50 Dveře lanovky na Schwarzsee se zavírají a začíná dvacet minut jízdy do Zermattu

Za sebou další alpské dobrodružství, splněný sen a v nohách se rozlévající únava. Směs myšlenek a pocitů, poděkování tomu nahoře za příznivou podmínku i počas, Mirovi za přenechání moýnosti výstupu ve dvojce, Stoupovi za společné navázání na lano a hlavně obrovská úcta.

Úcta a pokora jedné z nejslavnější stěn na světe, místu kde se psala historie, Tonimu a Franzi Schmidtovým, kteří měli odvahu s tehdejším vybavením stěnou prostoupit jako první.

PS: fotek bohužel jen pár, baterky nemají rády mráz :-)

Výhled na Maťas po příjezdu do Zermattu	Výhled do stěny z nástupového ledovce	Vstup do rampy
Walis	Stoupa v rampě	Rampa
Linie výstupu pod stěnou z ledovce	Přibližná linie výstupu - foto z roku 2011, srpen kdy byly pro výstup víc jak deset dní excelentní podmínky