21. - 26.7. 2012 super podmínka

Skalní lezení na Macabi, traverz Midi - Plan, Triangle du Tacul, Vogler couloir na Midi, Dent du Geant a Point Gaspard s traverzem Aig. Crochues. Šest dní super počasí a vydařených túr.

V sobotu ráno jsme měli na rozlez naplánováno něco na Aig. Rouges, ale celé dopoledne má v Chamu pršet, takže volíme jistotu a odjezd do Aosty. Na Macabi pere slunko jako o závod a cesta Diretta banana 5c se nám zdá přiměřená tak akorát. Jako tradičně nejsme jediní kdo ze Cham utekl před deštěm, nicméně podle předpovědi má být několik následujících dní přímo super.

Diretta al banana, první délka	Frantík ve vedlejší Nula al caso	V horní položené části stěny
Petr v dolezových rajbasech	Excelentní skála Macabi	Přibližná linie cesty Diratta al banana 5c+/5a obl./

V neděli už jedeme nahoru a plánovaný návrat je ve středu. Dvě noci na Cosmique a jedna na Torino.

Zahajujeme traverzem Midi - Plan. Velkolepá vyhlídková túra a pro Petra současně i túra aklimatizační. Tudíž nespěcháme a vychutnáváme. Stopa perfektní, jen trocha ledu na hřebeni do Col du Plan a pak v traverzech nad severní stěnou. Na vrcholu jsme krátce před polednem. Bezvětří a nádherné jemné mraky nad Blancem, jen nevím co si o nich myslet. Závěr návratu na Cosmique je trochu boj, ostatně jako u každého aklimatizačního výstupu, ale zhruba kolem půl páté jsme na chatě.

Rní výhled z okna dává tušit pěkný den	Hřeben do Col du plan	Hřeben do Col du plan, podhled zpět na Midi
Traverzy nad severní stěnou	Mont Blanc	Aig. Verte, Les Droites a Les Courtes
vrchol Aig. du Plan	vrchol Aig. du Plan	Dent du Geant
Večer na Cosmique	Triangle du tacul	večer na Cosmique

Ráno je super umrzlo, takže pod Triangle du Tacul do máme hned. Plán je vylézt spodek Mazauda a pak pokračovat rovně do Gabaroua a závěr vylézt přímo strmým ledíkem vlevo, který lezli předminulý týden Lukin s Mirem a Martinou. Perfektní led s přimrzlou vrstvou firnu, ve strmějších pasážích kousky vodního ledu, prostě pohoda. Poslední délka tak WI3/4.

V průběhu lezení se trochu dost rozfoukalo od JV, takže se nám sni nechce po hřebeni dolézat na rameno Taculu a raději volíme v závětří sestup směrem do normálky. Kousek slaněním a pak rychle proběhnout pod seraky na stopu normálky. Na chatu dolézáme Ladies ridge, protože se nám nechce obcházet po ledovci.

nástup	lezení v Mazaudovi	perfektní led
ve stěně	mazlici	závěrečná, nejtěžší délka
výlez závěrečné délky	linie výstupu

Budíšek ve tři a plán vyrazit na severní stěnu Tour Ronde. No jdeme si znovu lehnout, protože venku je sice přimrzlo, ale funí vítr, bariíra mraků nad Itálií, prostě raději počkáme co se z toho vyvine. Nicméně podle předpovědi má být dobře.

V šest vyrážíme. Raději se rozhodujeme pro náhradní cíl, Voglerův kuloár v severní stěně Arete Cosmique. Na prvním falešném vrcholu necháváme Petrův batoh a slańujeme 300 m na začátek kuloáru. Slaňáky jsou po cca 55 m, my s jednou šedesátkou děláme vždy ještě jeden mezi, no aspoň máme připravené štandy a jištění pro lezení nahoru, vlastně tak trochu PP.

Dole trochu tvrdší a strmější led, který je navíc trochu vlhký, výš už je místy i přimrzlý firn a poslední mixová délka je opravdový bonbónek tak za M3/4. V expozici kuloáru pod sebou až dolů do chamonix, opravdu nádherný zážitek. Na Midi dolézáme Cosmiquem a protože na bob=ony na Torino bychom museli tři hodiny čekat a to stejné i při návratu z Torina další den rozhodujeme se sjet do chamonix a projet do Courmayeru tunelem. Aspoň budeme mít rychlejší návrat.

v kuloáru Vogler	v kuloáru Vogler	v kuloáru Vogler
v kuloáru Vogler	v kuloáru Vogler, poslední mixová délka	na arete Cosmique

Torino jako vždy nezklamalo. oproti Cosmique velký kontrast. Na chatě binec, od toho jak se staví nová lanovka, no a jídlo... Raději snad bez komentáře.

Ráno po půl páte vyrážíme. V Col du Geant je vidět tak na deset metrů, ale chvílemi je tušit, že vrstva mraků není silná a v průběhu výstupu bychom se měli dostat nad ně. Do tradičních závodů se nezapojujeme a necháváme se v klidu předbíhat. V okamžiku vstupu do nástupového rozbitého pilíře se k nám čtyři závodnické týmy zase připojují z různých stran a řadí za nás. Přeci jen, když není sníh, je přístup skalním pilířem k zubu orientačně trochu náročnější.

Pod Zubem necháváme Petrův batoh, mačky a cepíny a začínáme lézt. Fixní lana i skála jsou místy trochu namrzlé od přecházející oblačnosti, takže lehce patagonská podmínka. Lezeme první a za námi nikdo. Asi se rozhodli čekat na slunko, což nám ale nevadí a vychutnáváme si cestu sami. Na Mummeryho plotně se definitivně dostáváme nad mraky, které se postupně trhají a na vrcholu už máme super viditelnost a jsme sami. Po dvaceti minutách zažínáme sestupovat zpátky do sedla mezi vrcholy a slaňovat jižní stěnou. Když bereme batoh a začínáme setupovat, je už na výstupové cestě solidní vláček lanových družstev. Poměrně rychle sbíháme na ledovec a ani nedáváme na měkém sněhu mačky a na botách sjíždíme dolů. Na Torinu jsme krátce po poledni.

nástup	lezení v Mummeryho plotně	lehká patagonie
lezení v Mummeryho plotně	nad plotnou ve strmém výšvihu	Blanc
pod point Seymour	pod Point Seymour na hřebeni	vrcholová Madona
Na vrcholu Point Gusfeld	vrchol Dent du Geant, Point Gusfeld	slanění jižní stěnou
Dent du Geant a trasa normálky

Na čtvrek byl původně plánovaný odpočinkový den, ale když je hezky tak se má lézt a nikoli odpočívat. Takže Aig. Rouges a několik variant. Nakonec se rozhodujeme zahájit cestou Gaspard 1er na Point Gaspard, v rámci tréninku lezeme vše v pohorkách. Jedna délka 6a (byla tak 5a), dvě délky 5b (poctivé) a několik lehčích. Na vrcholu dáváme svačinu a protože počasí je super, rozhudujeme se den naplno vzužít a přidat ještě SE face Aig. Crochues a traverz Crochues. SE face je skoro celá po vlastním, po cestě je jen několik skob a na štandu pod klíčovou délkou chybí na nýtu plaketa, dá se ale velmi dobře odjistit. I přes to, že je to krátká cesta, patří k tomu nejhezčímu co jsem na Rouge v klasifikaci 3c/4a lezl. Jedno místo je 6b, ale pro slabší lezce ho řeší dva tutové frendy.

Hřeben Crochues, výhledy na Blanc a z vrcholu na Lac Blanc, prostě cesta z kategorie "hřeben Žabího koně" jen trochu delší, o něco výš a s ledovci zatraktivňujícími výhledy. Sestup jsme zvolili přes S shaped couloir, ale pro příště bych to viděl spíž až na Lac blanc, dát si na chatě nějakou dobrotu a seběhnout na Flegere. V kuloáru hodně rozbitá skála, nejasné pěšinky a pokud není dole suť pokrytá sněhem tak i docela dost nepříjemný traverz zpět.

Velkej bílej kopec	Point gaspard a Aig. Crochues	Lezeni v cestě Gaspard 1er
Petr při lezení na point Gaspard	první délka SE face Aig. Crochues	v SE face Aig. Crochues
vrchol Aig. Crochues	na vrcholu Aig. Crochues	malý pan domácí
malý pan domácí

Tak a teď už jen uvidíme, jestli nám počasí dopřeje i poslední plánovanou túru na sobotu, každopádně můžu prozradit, že dneska večeříme na Albert 1er.