15. - 21.3.2010 Zimní horoškola H.O.Lokomotiva Brno

Tak jsme letos zase jednou vymazlili super termín. V pondělí pokračující sněžení, silný vítr a špatná předpověď. Prostě klasické zahájení horoškoly.
Na úterý jsme domluvení s Viktorem na vynášce na chatu, ale i Viktor s ohledem na aktuální počasí vynášku stornuje. Takže po chvíli telefonování a zjišťování podmínek padá rozhodnutí na Slovenský ráj, Suchá Belá.
V Ráji super podmínka, všichni si vylezli pět až šest ledů, někdo i víc. Všichni nováčci dali nejlehčí led na prvním a někteří si dali ledem do nosu, přesněji čela tak, že přišla ke slovu i lékárna.

Ve středu jdeme konečně nahoru. Pro některé první pohyby na skialpech, pod Wachterkou kopnutý výukový klouzavý blok a zejména jeho vysvětlení k tomu co lze vidět očima bez hrábnutí do sněhu a za stále dobrého, nicméně nepatrně se zhoršujícího počasí na chatu pod Rysmi. Bohužel nad chatou není moc vidět, sníh ještě nesesedl a tak si pro tentokrát necháváme vrchol Rysů ujít. Přeci jen jedna lavina a vyhrábávání zasypaných stačí pod Váhou jednou týdně (limit byl vyčerpán už v neděli). Ve sjezdu byl sníh proměnlivý, ale ještě se našlo i celkem dost prašánku.
Ve čtvrtek jsme vyrazili na Patriu a případně po hřebínku až na Malou Baštu. Nakonec zůstalo jen u Patrie, ale lyžovačka, výhledy, prostě veliká krása.
Jinak tento den byl pozoruhodný také setkáním se zeleným mužíčkem na turistickém chodníku směrem na Trigan. Jsou to poměrně zvláštní tvorové na pozdrav a otázku kam jde odpovídá bez pozdravu že je veřejný činitel a že skialpinismus je zakázaný. Na odpověď, že my jdeme na nástup horolezecké túry a navíc se jedná o výuku, tedy neporušujeme pravidla TANAPu obratem povídá cosi, že stačí iba jediný telefonát, ale už nedodá komu. Na dotaz, kde byl 27. září, kdy turisti delali v doline megabordel zkracováním chodníků a odhazováním odpadků a Tanapák žádný, odpovídá, že to přeci dělají skialpinisti a navíc je dolina zavřená. Tak snad více asi no comment.... V pátek bylo na pořadu dne lezení. Cíl "Cima Imbecilla", neboli Zlomisková veža. Lezení do IV ve východní stěně, prostoupeny dvě linie a na sestupu výuka zrychleného sestupu po zadku.
V sobotu asi nejkrásnější den týdne. Zlomiskovou dolinou na Dračí sedlo, pod centrálním žlabem zanechané skialpy a už se lezlo po jižním žebru až na vrchol. Tatry jako na dlani, od Kriváně až po Jahňací štít. Prostě velkolepá závěrečná túra v alpských podmínkách. Ze sedla jsme do žlebu jedna délka slanění a pak po zadku až k lyžím. V dolině pěkný měký firn, sluníčko, pohoda.
V neděli ráno poprchalo a bylo dost teplo. Nakonec se po zabalení věcí rozhodujeme vyrazit do doliny. Z původního plánu v podobě Volího chrbátu nakonec zůstávají jen Žabáky a když se nám nakonec podaří poslat malou základovou lavinku i ze svahu Wachterky, jenom to potvrzuje, že bude lepší odjet domů.
Nicméně i pře nepříznivou předpověď velmi vydařený kurz a tedy znovu potvrzení hesla, že "jediný špatný výlet je ten, na který jsem neodjel".