24. - 27.2.2011 Skialpinismus Rudolfshuette

Na víkend od čtvrtka 24.2 do neděle 27.2. předpověď slibovala vždy jeden den hezky, jeden den škaredě a v průběhu sněžení. Ideální počasí na skialpový kurz, navíc jeden den silný severní vítr, další den jižní, prostě příkladné počasí na výuku plánovaní túr s ohledem na lavinové riziko.
Ve čtvrtek ráno jsme se s Martinem, Ondrou, Oli a Tomem setkali na parkovišti Enzingerboden a lanovkou vyjeli na Rudolfshuette.
HHned po odložení věcí vyrážíme na krátkou túru směrem na Medelzkopf. Sjezd v prašanu, první lepení pásů, základní změny směru a obraty. My nakonec obracíme do sjezdu těsně pod koncem lanovky a prašan vychutnáváme až na jezero. U chaty pak ještě základní seznámení s prací s lavinovým vyhledávačem.

V pátek je to s počasím horší, ale i tak vyrážíme na túru. V proměnlivé spíš špatné viditelnosti pod Fürlegg pfeiler, práce s GPS, mapou a hlavně jak je v térénu vidět to o čem jsme teoreticky hovořili na chatě.
V sobotu je oblaha hned po ránu jak vymetená. Vydáváme se směr Sonblick. Plynulé stoupání, pár zastávek, závěrečný úsek s lyžemi na zádech a jsme na vrcholu. Sice větrno, ale super výhled na Glockner i Venediger, paráda.
Sjezd je místy prašan a místy lehce utemovaný větrem. Závěrečný svah ledovce Sonblickeese je ale v super podmínce a tak si ho dosytosti užíváme všichni.
Na okraji ledovce využíváme příhodného místa a ještě nacvičujeme vytažení z trhliny, štand z lyží a tak.

V neděli už nás počasí na túru moc nepouští. Sněží a to tak že dost, fouká a to tak že moc, takže jedeme na Grünnsee kde jsme výborně procvičili hledání dvou zasypaných i modelové vyproštění zasypaného z laviny. Sice jen na batohu, ale pořád lepší částečná praxe, než pouze teorie.