Partneři
Reklama
|
25. - 26.5.2011 GrossglocknerV závěru května jsme využili pěkné počasí a podařilo se nám vylézt severní stěnu Grossglockneru cestou Mayerlrampe. Předpověď počasí dobrá, takže pár telefonů a dáváme rychlý start. Aleš poleze s Lukinem a já s Petrem, který si letos na jaře chce vylézt nějakou pěknou alpskou stěnu. Odjíždíme s dvojí možností - buď Palavicini nebo Mayerlrampe.
Ráno žádný stres, čeká nás "jen" výšlap na bivak. Vyrážíme kolem osmé, no a krátce po druhé jsme na bivaku. Místy mokrý sníh, místy led, sem tam trhlina a v závěru pozdrav s toaletním papírem přímo ve výlezové stěnce k bivaku. No holt někteří lidé prostě nepřemýšlí. Za prvního světla už máme vylezenou spodní část, ruším krátké lano a začínáme lézt v ledové rampě. Vzdušné exponované lezení v tvrdém ledu jen na předních hrotech, paráda. Největším problémem jsou zapalující se lýtka :-) . Na hřebínku krátká pauza a chybí už jen nějakých 150 výškových metrů skalního hřebene. Pěkné trojkové lezení, sem tam nýt na štand a dobré výhledy na další linky v severní stěně. Těsně po deváté jsme na vrcholu a vzhledem k vývoji oblačnosti a ostrému slunku skoro hned sestupujeme. Na chatě jen krátké doplnění vody z okapů a sestupujeme dál. Místy po suti, místy po pás ve sněhové břečce, ve spodní části Hofmanskeese je pod ní navíc vodní led. Závěrečný výšlap z ledovce na parkoviště, ten už je vlastně za odměnu. No a jaká je vlastně Mayerlrampe? Dlouhá, krásná a dobré lezení. |
Rychlý kontakt
Mgr. Radek Lienerth |